Proč jsou elektrická vozidla (EV) budoucností: Růst trhu, investice a dopad na automobilový průmysl

Saxo Group
Elektrická vozidla (EV) jsou středobodem zájmu automobilek, vlád i investorů. Globální značky přesouvají výrobu od benzínových a naftových motorů, zatímco startupy vyvíjejí další generaci bateriových technologií a nabíjecích systémů. Tento přechod nabírá na rychlosti a kapitál proudí do každé části dodavatelského řetězce EV.
Pro investory konkrétně znamená tento posun k elektrickým vozidlům přehodnocení globálního automobilového průmyslu, energetických systémů a surovin. Od těžby lithia a výroby baterií po inteligentní vozidla a nabíjecí infrastrukturu – EV ovlivňují dlouhodobé trendy napříč mnoha sektory a přitahují zájem institucionálních fondů, venture kapitálu i drobných investorů.
Proč jsou EV budoucností
Přechod na elektrická vozidla už není jen teoretický. Nyní je zakotven ve vládních strategiích, plánech automobilek a v očekáváních investorů. Země po celé Evropě, v Číně a Severní Americe stanovily cíle na snížení či ukončení prodeje nových automobilů se spalovacím motorem (ICE), většinou v rozmezí let 2030 až 2035. Ačkoli ještě nejsou všechny právně závazné, jsou posíleny regulačními pobídkami, investicemi do infrastruktury a emisními normami.
Proměňuje se také cenová situace. Náklady na baterie za poslední dekádu výrazně klesly, což činí EV v mnoha segmentech konkurenceschopnějšími. Ačkoli ceny dočasně vzrostly v důsledku omezení dodavatelských řetězců, dlouhodobý trend směřuje dál dolů. Spolu s větším dojezdem, rychlejším nabíjením a širší nabídkou modelů se z EV stává praktická alternativa, zejména v zemích, kde jsou ceny pohonných hmot vysoké nebo kde emisní pravidla omezují vozidla se spalovacím motorem.
Nejde ale jen o spotřebitele. Pro vlády jsou EV klíčové k dosažení cílů v oblasti dekarbonizace a energetické nezávislosti. Pro výrobce jde o zásadní změnu ve způsobu navrhování a výroby vozidel. A pro investory se jedná o restrukturalizaci průmyslu v hodnotě mnoha bilionů dolarů, s důsledky pro baterie, polovodiče, veřejné služby i klíčové suroviny.
Přesto přetrvávají určité výzvy: v mnoha regionech stále chybí dostatečná nabíjecí síť a pro zvýšenou potřebu je nutné posílit elektrické sítě. Směr je ale zřejmý. Automobilový průmysl přechází na elektřinu. V některých zemích rychleji než v jiných, ale celosvětově a bez možnosti návratu.
Růst trhu s EV a výhled do roku 2030
Celosvětový prodej elektrických vozidel roste tempem, které pravidelně překonává odhady. V roce 2024 globální prodej plně elektrických a plug-in hybridních vozidel přesáhl 17 milionů kusů, což představuje 25% nárůst oproti předchozímu roku. Tento růst byl podpořen 36,5% skokem v prodeji elektromobilů v Číně, který dosáhl 11 milionů vozidel. Podle Mezinárodní energetické agentury (IEA) by se globální prodeje elektromobilů mohly do roku 2030 vyšplhat na 45 milionů, což by představovalo zhruba 35 % všech prodávaných automobilů.
Elektrifikace přitom postupuje rychle napříč všemi kategoriemi vozidel. Na rozvíjejících se trzích dál posiluje segment elektrických dvou- a tříkolek, přičemž se očekává, že globální prodej elektrických jednostopých vozidel přesáhne 90 % do roku 2040. Dekarbonizace v komerční dopravě (zejména u dodávek, nákladních vozů a autobusů) rovněž nabírá tempo. Takto rozsáhlé přijetí EV vytváří obrovskou ekonomickou příležitost, přičemž kumulativní hodnota prodeje elektrických vozidel napříč všemi segmenty by mohla do roku 2030 dosáhnout 9 bilionů USD a do roku 2050 až 63 bilionů USD.
Tento vývoj zásadně mění konkurenční prostředí. Zavedené automobilky se snaží rychle rozšiřovat své elektrické portfolio, zatímco nové firmy v oblasti hardwaru i softwaru cílí na konkrétní příležitosti v rámci dodavatelského řetězce EV.
Investiční příležitosti v ekosystému EV
Investiční příležitosti v oblasti elektrických vozidel dnes zdaleka neomezují jen výrobci aut. Přestože velké automobilky zůstávají pro trh zásadní, rostoucí pozornost investorů se obrací i na širší ekosystém – od baterií po nabíjecí sítě. Výrobci baterií v tomto sektoru hrají klíčovou roli a investoři sledují společnosti po celém světě, které dodávají potřebné součásti západním i asijským automobilkám. Protože výroba vozidel je úzce spjatá s dostupností surovin, jako je lithium, nikl a kobalt, vzrůstá také zájem o těžební firmy.
Rychle se rozšiřuje i nabíjecí infrastruktura, aby pokryla rostoucí poptávku. Patří sem společnosti, které budují veřejné a komerční sítě, i výrobci polovodičů, jejichž komponenty jsou klíčové pro řízení výkonu, baterií a pohonných systémů.
Další oblastí růstu jsou softwarové a energetické platformy. Firmy vyvíjející nástroje pro optimalizaci vozových parků, analýzu baterií či integraci vozidel do elektrické sítě (vehicle-to-grid) zaznamenávají rostoucí poptávku, zejména v komerční dopravě a logistice.
Očekává se, že sektor elektrických vozidel bude dál růst, ale ne všechny části odvětví z toho budou těžit stejnou měrou. Rozhodující roli sehrají obchodní modely, marže nebo dostupnost základních surovin při škálování výroby s udržitelným ziskem. Pro většinu investorů proto diverzifikace do různých částí hodnotového řetězce zůstává nejpraktičtějším způsobem, jak v tomto rychle se vyvíjejícím odvětví snížit riziko.
Mezi běžné investiční příležitosti v ekosystému EV patří:
- Tesla
- Rivian
- BYD
- Lucid Motors
- LG Energy Solution
- CATL
- ChargePoint
- EVgo
- ABB
- Wolfspeed
Jak elektrická auta ovlivní automobilový průmysl?
Elektrická vozidla mění způsob, jakým automobilový průmysl navrhuje, vyrábí a prodává automobily. Tradiční výrobci postupně ustupují od spalovacích motorů směrem k elektrickým a hybridním platformám. Tento přechod vyžaduje nové dodavatelské řetězce, přeškolení pracovníků a značné investice do modernizace továren.
Tempo změn se liší podle regionu a konkrétní společnosti, ale směr je jasný. Firmy jako Volkswagen, Ford nebo General Motors se zavázaly investovat miliardy dolarů do rozšiřování své nabídky elektrických vozidel. Zároveň společnosti jako Tesla (vycházející plně z elektrického modelu) a rychle rostoucí čínští výrobci, například BYD, získávají tržní podíl díky novým výrobním systémům, softwarové integraci a přímému prodeji zákazníkům.
Nejde jen o samotný pohon. S rostoucím propojením vozidel a jejich digitálním ovládáním hraje softwarová složka stále větší roli. Funkce jako monitorování výkonu baterie, vzdálená diagnostika či aktualizace přímo ve vozidle přesouvají důraz od mechanické složitosti k digitálním platformám. To mění, v čem spočívá konkurenceschopnost jednotlivých firem.
Nástup elektrických vozidel odráží širší průmyslovou změnu. Tradiční automobilky upravují dlouhodobé strategie, zatímco noví hráči redefinují schopnosti moderního vozidla. Společnosti, které se přizpůsobí nejrychleji, pravděpodobně určí trend pro příští generaci lídrů na trhu.
Rizika investování do elektromobilů
Sektor elektromobilů dál roste, ale s investováním do něj jsou spojena významná rizika. Níže uvádíme hlavní z nich:
Narušení dodavatelského řetězce baterií
Výroba elektrických vozidel je výrazně závislá na omezeném počtu kritických minerálů, jako je lithium, kobalt a nikl. Tyto suroviny se často těží jen v několika zemích, což dodavatelský řetězec vystavuje geopolitickým rizikům a výkyvům v mezinárodním obchodu. Navzdory tomu, že se ceny minerálů mohou v průběhu času lišit, odvětví i nadále ovlivňují problémy s financováním a zpoždění projektů. Tato úskalí se týkají nejen těžebních společností, ale i výrobců vozidel, kteří spoléhají na stabilní a předvídatelné náklady na suroviny pro dlouhodobé plánování.
Riziko ocenění a měnící se sentiment
Optimismus investorů zvedl valuace napříč ekosystémem elektromobilů, často rychleji, než odpovídají reálným výnosům nebo objemu dodávek. Několik známých firem mělo potíže naplnit očekávání, což vedlo k prudkým korekcím na trzích. Se zpřísněnou měnovou politikou a vyššími náklady na financování jsou zvláště zranitelné společnosti, které spoléhají na růst v budoucnu, aniž by měly krátkodobé zisky.
Tlak na marže a silná konkurence
Jak do prostoru elektromobilů vstupuje více firem, cenová konkurence narůstá, zvlášť v segmentech zaměřených na základní a střední úroveň. Výrobci se uchylují ke snižování cen, aby si udrželi tržní podíl, a to stlačuje marže napříč odvětvím. Nejvýrazněji se tento trend projevuje v regionech, kde se dotace postupně ruší nebo kde klesá poptávka.
Kolísavost v rané fázi
Startupy zaměřené na baterie pro EV, software a nabíjecí infrastrukturu zůstávají vysoce rizikovými. V mnoha případech byla komercializace pomalejší, než se očekávalo, a v posledních letech klesly i objemy financování. Obchodní modely se stále vyvíjejí a časová osa ziskovosti není jasná, což vede k propouštění, změnám strategie a v některých případech i k odchodu z trhu.
Rizika politiky a regulací
Vlády klíčovým způsobem podpořily elektromobilitu prostřednictvím daňových úlev, norem spotřeby paliva a emisních cílů. Jakýkoli obrat, zpoždění nebo nejednotnost v těchto politikách může přímo ovlivnit poptávku spotřebitelů, ekonomiku výroby a dlouhodobé plány pro výrobce a dodavatele.
Omezení infrastruktury
Výstavba nabíjecí infrastruktury zůstává nerovnoměrná. V některých regionech je veřejné nabíjení stále nedostatečné pro podporu masového rozšíření, zejména mimo městské oblasti. Nedostatek infrastruktury může zpomalit přechod na elektromobily a omezit růst firem, které spoléhají na rychlou adopci.
Technologická rizika a riziko zůstatkové hodnoty
Segment elektromobilů se rychle vyvíjí. Neustále se mění složení baterií, nabíjecí standardy i softwarové platformy. Společnosti sázející na nesprávné technologie mohou rychle ztratit náskok. Zároveň se objevují obavy o opotřebení baterií, časté obměny modelů a klesající ceny nových aut, což vyvíjí tlak na hodnotu ojetých elektromobilů, ovlivňuje podmínky leasingu a sekundární trh.
Vládní podpora a pobídky v odvětví elektromobilů
Politická podpora sehrála klíčovou roli ve zrychlení přechodu na elektrická vozidla. Vlády po celém světě nabízejí finanční pobídky, regulační cíle a financování infrastruktury, aby podpořily odklon od spalovacích motorů.
Ve Spojených státech zavedl zákon Inflation Reduction Act daňové kredity až do výše 7 500 USD pro vybrané elektromobily a výrazné dotace pro domácí produkci baterií, těžbu důležitých surovin a projekty čisté energie. Přísnější pravidla týkající se původu komponent a montáže však omezila počet modelů, které na tyto úlevy dosáhnou.
Napříč Evropou jsou flotilové cíle CO₂ podpořeny kombinací státních dotací a investic do infrastruktury. V některých zemích, například v Německu a Spojeném království, se snížení nákupních dotací podepsalo na zpomalení růstu prodejů elektrických vozidel.
Čína se z hlediska politiky etablovala jako jeden z nejvíce podporujících trhů pro elektrická vozidla. Kromě dřívějších nákupních dotací přetrvávají regulační kredity, státem garantované financování, vládní zakázky a rozsáhlé investice do lokálních dodavatelských řetězců a domácích značek. Současné zaměření se posouvá od stimulace poptávky k upevnění národní pozice lídra ve výrobě elektrických vozidel.
Pobídky však nejsou garantovány. S tím, jak trhy dozrávají a rozpočty se zpřísňují, některé vlády podporu omezují či přehodnocují. Budoucí investiční vyhlídky závisí na tom, jak jasně a důsledně budou politiky uplatňovány. Firmy působící ve více jurisdikcích musí pečlivě sledovat měnící se předpisy a podle toho upravovat své strategie k zajištění souladu s nařízeními a efektivního vstupu na trh.
Dopad elektrických vozidel na životní prostředí a energetické aspekty
Elektrická vozidla se často prezentují jako řešení pro ochranu klimatu, ale jejich skutečný dopad na životní prostředí závisí na několika faktorech: způsobu výroby elektřiny, procesu výroby baterií a přizpůsobení energetické sítě rostoucí poptávce.
Bateriová elektrická vozidla neprodukují žádné emise z výfuku – tedy nevypouštějí spaliny během jízdy, což pomáhá snižovat znečištění ovzduší a emise skleníkových plynů, zejména ve městech či státech s přísnými požadavky na čistotu ovzduší. Klimatický přínos dále narůstá, pokud se elektromobily nabíjejí z nízkouhlíkových zdrojů, jako je vítr, solární energie, vodní nebo jaderná energie, namísto elektrické sítě založené na fosilních palivech.
Výroba baterií je však energeticky náročná a vyžaduje suroviny, jako je lithium, nikl a kobalt. Kvůli tomu mají elektromobily zpočátku vyšší uhlíkovou stopu během samotné výroby. Postupem času se tento rozdíl zmenšuje. Většina analýz životního cyklu poukazuje na to, že elektromobily během své celé provozní životnosti vypouštějí podstatně méně CO₂ než auta se spalovacím motorem, zejména v regionech s čistším energetickým mixem.
Do hry vstupuje i vliv na elektrickou síť. Současnou úroveň adopce elektromobilů lze zvládnout, avšak větší rozšíření by mohlo místní sítě zatížit, pokud by se nabíjení neřídilo vhodnými opatřeními. Proto se investuje do inteligentního nabíjení, časově odstupňovaných tarifů a technologií vehicle-to-grid. V zemích s dostatečnou kapacitou obnovitelných zdrojů mohou elektromobily časem pomáhat vyrovnávat síť tím, že budou spotřebovávat přebytečnou energii v méně frekventovaných denních hodinách.
S rostoucí mírou adopce se environmentální otázka posouvá od „Jsou elektromobily lepší?“ k „Jak čistý je energetický systém, na který se spoléhají?“ Odpověď bude záviset na dekarbonizaci sítí, inovacích v oblasti baterií a tom, jakým způsobem se nabíjení začlení do širšího energetického plánování.
Závěr: Je investice do elektromobilů stále chytrou dlouhodobou volbou?
Přechod k elektromobilům se posunul od spekulací k strategii. EV proměňují poptávku po surovinách, narušují dlouhodobě zavedené výrobní postupy, urychlují inovace v oblasti polovodičů a softwaru a podporují investice do veřejných sítí a nabíjecí infrastruktury.
Přesto ne každá společnost spojená s EV uspěje. Tlak na ziskovost, volatilní náklady na vstupní suroviny a proměnlivé vládní pobídky rozdělí trh na jasné vítěze a poražené. Pokud chcete zvýšit svou expozici vůči elektromobilům, je vhodné uvažovat o celém hodnotovém řetězci – včetně baterií, materiálů, softwaru i infrastruktury – a přistupovat k investicím diverzifikovaně, s rozvahou a z dlouhodobého hlediska.