Růst rozvíjejících se trhů: Příležitosti, rizika a vliv technologií

Seznam rozvíjejících se trhů

Neexistuje obecně uznávaný seznam rozvíjejících se trhů, protože různé instituce používají různá kritéria:

• MSCI. K roku 2025 zahrnuje index MSCI Emerging Markets 24 zemí, jako jsou Brazílie, Čína, Indie, Jihoafrická republika a Thajsko.
• FTSE Russell. FTSE klasifikuje země do kategorií Developed, Advanced Emerging, Secondary Emerging a Frontier. Například k dubnu 2025 FTSE Russell uvádí země jako Brazílii, Jihoafrickou republiku, Mexiko a Thajsko v kategorii Advanced Emerging.
• S&P Dow Jones Indices. Jejich indexy pro rozvíjející se trhy zahrnují země v oblastech Ameriky, Asie a Pacifiku, Evropy a Blízkého východu & Afriky.

Některé země, například Vietnam, se nacházejí na hraně—stále jsou označovány jako frontier trhy, ale přitahují rostoucí zájem investorů.

Mezitím zůstává výrazným příkladem Čína. Navzdory tomu, že jde o druhou největší ekonomiku na světě, nadále čelí omezením souvisejícím s přístupem ke kapitálu, zapojením vlády do ekonomiky a otázkám transparentnosti. Tyto faktory způsobují, že je stále zahrnuta ve většině indexů pro rozvíjející se trhy.

Také na Indii se pohlíží jako na trh s vysokým potenciálem, charakteristický trvalými reformami, silnou domácí poptávkou a rostoucím digitálním ekosystémem. Přetrvávají však i překážky, například doznívající nedostatky v infrastruktuře a regulační omezení.

Pro investory je klíčové porozumět kritériím pro zařazení do těchto kategorií a způsobům klasifikace trhů. Tyto znalosti jsou nezbytné při tvorbě alokačních strategií, hodnocení rizik a sestavování diverzifikovaných portfolií napříč různými třídami aktiv.

Jak rozvíjející se trhy ovlivňují globální ekonomiku

Rozvíjející se trhy jsou stěžejní pro celosvětový růst. V současné době představují více než dvě třetiny globálního růstu HDP, což odráží jejich rozsah i rostoucí zapojení do obchodu, investic a výrobních systémů. Podle Mezinárodního měnového fondu (MMF) se navíc předpokládá, že letos porostou rozvíjející se a rozvojové ekonomiky o 3,7 %, zatímco vyspělé ekonomiky dosáhnou pouze 1,4 %.

Zde je několik cest, jak ovlivňují globální ekonomiku:

Integrace do obchodu a dodavatelských řetězců

Mnoho rozvíjejících se trhů je bohatých na zdroje a zaměřuje se na export. Jejich poptávka po surovinách, od ropy a kovů až po zemědělské produkty, přímo ovlivňuje globální ceny a dodavatelské řetězce. Zároveň roste význam těchto zemí ve světové výrobě. Společnosti z vyspělých ekonomik se stále častěji spoléhají na rozvíjející se trhy při výrobě zboží, montáži komponent a poskytování podpůrných služeb.

Měnové přesahy a kapitálové toky

Změny úrokových sazeb ve velkých rozvíjejících se ekonomikách mají nyní širší důsledky. Posuny v měnové politice v zemích jako Indie či Brazílie mohou ovlivnit devizové trhy, náklady na vydávání dluhopisů a inflační očekávání i v jiných regionech. Jakmile se dluhopisy rozvíjejících se trhů stanou běžnou součástí portfolií globálních investorů, je monetární nastavení centrálních bank v těchto oblastech sledováno stejně pozorně jako v USA či eurozóně.

Formování globálních politických debat

Rozvíjející se trhy získaly větší vliv v mnohostranných institucích. Země jako Čína, Indie a Brazílie jsou dnes klíčovými hráči v mezinárodních diskusích o pravidlech obchodu, klimatických závazcích a reformách globálních finančních institucí. Tato měnící se role dává rozvíjejícím se trhům větší schopnost ovlivňovat globální normy i rámce pro přidělování kapitálu.

Co aktuálně pohání růst rozvíjejících se trhů

Rozvíjející se trhy nadále rostou díky mnoha strukturálním jevům, které se vyvíjejí napříč regiony, sektory a populacemi. Některé faktory jsou dlouhodobé, zatímco jiné odrážejí nové změny související s politikou, demografií či technologickými možnostmi.

Urbanizace a demografický faktor

Rychlý růst populace zůstává v mnoha rozvíjejících se ekonomikách, zejména v subsaharské Africe a jižní Asii, klíčovým faktorem. Tento růst mění životní vzorce, kdy urbanizace postupuje a vytváří novou poptávku po bydlení, infrastruktuře, dopravě a základních službách. Například v Nigérii se podle údajů z roku 2025 městská populace zvýšila přibližně na 55 % oproti zhruba 34 % v roce 2000. Tyto změny podporují ekonomickou aktivitu a rozšiřují spotřebitelské trhy, zároveň ale vystavují tlak na veřejné služby.

Infrastruktura a průmyslový rozvoj

Fyzické investice do silnic, energetických sítí, přístavů a digitální infrastruktury zůstávají základem růstu. V mnoha zemích vlády aktivně směřují kapitál do těchto oblastí jako součást širších rozvojových strategií. Zlepšování infrastruktury snižuje náklady na podnikání a otevírá nové regiony obchodu a investicím. Zvláště patrné je to v jihovýchodní Asii, kde dopravní koridory a speciální ekonomické zóny přispívají k růstu výrobních kapacit.

Výroba orientovaná na export

Několik rychle rostoucích rozvíjejících se trhů se i nadále spoléhá na exportní výrobu jako motor hospodářského růstu. V zemích jako Vietnam a Mexiko přilákaly globální firmy, jež hledají diverzifikaci dodavatelských řetězců mimo Čínu, kombinace vstřícné politiky, nízkých mzdových nákladů a zlepšující se logistiky. Příjmy z exportu pomáhají posilovat devizové rezervy, vytvářet pracovní místa a zvyšovat produktivitu. Výhled těchto ekonomik však může rychle změnit výkyvy globální poptávky a změny v obchodních politikách, například zavedení cel nebo ESG standardů pro dovoz.

Příležitosti na rozvíjejících se trzích

Rozvíjející se trhy již nelze definovat pouze jako zdroj levné pracovní síly nebo surovin pro export. V mnoha regionech se objevují nové příležitosti v odvětvích tažených rostoucí spotřebitelskou poptávkou, regulačními změnami a digitální transformací. Tyto trendy otevírají dveře novým možnostem pro investory a podniky:

Obnovitelné zdroje energie

Mnoho vlád v rozvíjejících se zemích urychluje investice do čisté energie, jako je větrná a solární energie či zelený vodík. S tím, jak klesají náklady na technologie a zpřísňují se klimatické cíle, rozvíjejí tyto trhy rámce, které přitahují přímé zahraniční investice i partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem.

Digitální finance a platební systémy

Mobilní platby a digitální bankovnictví nadále proměňují přístup k finančním službám. Zejména v Africe se rozšířilo masové používání mobilních peněženek. V několika zemích se dosáhlo pokroku nad rámec základních převodů směrem k úvěrům, spoření a pojišťovacím produktům. Fintech sektor roste také v jihovýchodní Asii a Latinské Americe, kde je stále vysoký podíl nebankovních obyvatel, ale rychle roste penetrace chytrých telefonů.

Spotřební zboží a služby

Rostoucí střední třída v mnoha rozvíjejících se ekonomikách podporuje poptávku po baleném zboží, zdravotní péči, soukromém vzdělávání a e-commerce. Tato odvětví těží z demografického růstu a rostoucích disponibilních příjmů. Lokální a regionální značky nabývají na významu mimo jiné proto, že své produkty přizpůsobují kulturním i logistickým specifikům, která nadnárodní společnosti někdy přehlížejí.

Agritech a logistika potravin

Modernizace zemědělství zůstává prioritou v mnoha zemích s rozsáhlým venkovským obyvatelstvem. Startupy i nadnárodní firmy vyvíjejí digitální nástroje pro monitorování počasí, správu zavlažování a přístup k trhům. Brazílie a Indie aktivně testují agritech platformy, které malým zemědělcům poskytují informace o cenách surovin i finanční data.

Doprava a infrastruktura

Kromě velkých projektů vstupují do popředí investice do lokální infrastruktury, například do chladírenských řetězců, skladovacích kapacit a digitálních sítí. Tyto prostředky podporují domácí poptávku a zároveň usnadňují export, obzvláště ve vnitrozemských nebo venkovských regionech, které jsou zatím nedostatečně napojené na stávající infrastrukturu.

Role technologií ve formování potenciálu rozvíjejících se trhů

Technologie v rozvíjejících se zemích mění ekonomický rozvoj odlišně než ve vyspělých ekonomikách. Mnoho z těchto zemí přeskočilo starší systémy a rovnou se zaměřuje na mobilní služby a digitální infrastrukturu, aby vyřešily dlouhotrvající strukturální nedostatky. To je zvláště patrné ve finančních službách, kde se platformy mobilních peněženek rozšířily mimo základní převody i do oblastí úvěrů, spoření a pojištění, což z digitálního financování dělá klíčový faktor finanční inkluze.

Vlády také zkoušejí nové nástroje. Například digitální měny centrálních bank (CBDC) jsou pilotovány či zaváděny v mnoha zemích. Od těchto státem podporovaných digitálních měn se očekává, že sníží transakční náklady a rozšíří přístup k finančním službám zejména ve venkovských či neformálních částech ekonomiky. Současně se veřejné investice do digitálních systémů pro identifikaci obyvatel a rozšiřování širokopásmového připojení podílejí na urychlení digitální adopce v hůře dostupných regionech.

Na straně spotřebitelů umožnilo rostoucí využívání chytrých telefonů a zlepšený přístup k internetu výrazný nárůst e-commerce, zejména v jihovýchodní Asii, Latinské Americe a částech subsaharské Afriky. To vyvolalo růst poptávky po souvisejících službách v oblasti logistiky, plateb a dat. Vznikají tak nové příležitosti pro místní startupy a regionální hráče, které zároveň přitahují venture kapitál a mění spotřebitelské návyky v městských i příměstských oblastech.

Pokud jde o výrobu, může být vliv nových technologií na ekonomiku postupnější, avšak stále významný. V zemích jako Vietnam a Mexiko se postupně prosazuje automatizace a digitální nástroje v dodavatelských řetězcích, což pomáhá budovat odolnost ekonomiky a snižovat její závislost jen na výhodě levné pracovní síly. V delším časovém horizontu může právě míra adopce těchto technologií rozhodnout o tom, které země se posunou v dodavatelském řetězci výš a udrží si konkurenceschopnost.

Rizika rozvíjejících se trhů

Rozvíjející se trhy nabízejí významný růstový potenciál, ale také přinášejí rizika, která by investoři neměli přehlížet. Zde jsou hlavní z nich:

Politická rizika

Nestabilita v oblasti politiky a správy věcí veřejných může rychle změnit investiční prostředí. Změny ve vedení státu, neočekávané úpravy regulací či chybějící kontrolní mechanismy mohou vést k náhlým turbulencím. Na trzích se slabým soudním systémem či omezenou svobodou tisku je transparentnost a ochrana práv investora obtížnější.

Kapitálové kontroly a omezení vlastnictví

Mnoho rozvíjejících se trhů uplatňuje některé formy omezení kapitálových toků nebo zahraničního vlastnictví ve snaze řídit stabilitu domácí ekonomiky. Tato opatření mohou sahat od limitů pro repatriaci zisků až po sektorová omezení zahraničního vlastnictví či požadavky na povinné místní partnery. Přestože mají tato opatření stabilizovat měnu nebo chránit strategická odvětví, mohou snížit flexibilitu a zvýšit transakční náklady pro zahraniční investory, zejména během krizí nebo v obdobích politických změn.

Nedostatky v institucionálním zázemí a datech

Dostupnost spolehlivých ekonomických dat a institucionální kapacity se v rozvíjejících se zemích liší. Investoři proto často pracují s omezenými informacemi o inflaci, zaměstnanosti či stavu veřejných financí. V některých státech mohou být oficiální údaje o HDP zastaralé nebo mohou opomíjet rozsáhlou šedou ekonomiku. Nejistotu dál zvyšuje slabé prosazování regulací, třeba v oblasti bankovnictví, realit nebo environmentálních opatření. Tyto nedostatky mohou maskovat rizika, jež se projeví teprve za změněných finančních či politických podmínek.

Makroekonomická volatilita

Mnohé rozvíjející se trhy jsou náchylné k výrazným výkyvům inflace, úrokových sazeb a směnných kurzů. Vnější šoky, například pokles cen komodit, růst globálních úrokových sazeb nebo geopolitické otřesy, mohou vyvolat krizi platební bilance či měnovou devalvaci. Znamená to, že i výkonná lokální aktiva mohou utrpět, pokud domácí měna prudce oslabí.

Riziko likvidity

I bez formálních kapitálových kontrol se mohou aktiva na rozvíjejících se trzích obchodovat na mělkých či roztříštěných trzích. V krizových situacích se zahraniční investoři mohou setkat s problémem obtížného odprodeje pozic kvůli nízkým objemům obchodů, velkým rozdílům mezi nákupními a prodejními cenami nebo prudkým cenovým propadům. To platí zejména pro dluhopisy v lokální měně, akcie s malou tržní kapitalizací a soukromou infrastrukturu, kde je trh méně likvidní.

Právní rizika a prosazování smluv

Právní systémy v některých rozvíjejících se zemích nemusí disponovat dostatečnou nezávislostí, efektivitou či vymahatelností, aby chránily práva investorů. I pokud jsou smlouvy jasné, může jejich vymáhání ztěžovat politické zasahování, byrokratické průtahy nebo korupce. To se často týká energetiky, nemovitostí nebo utilit, kde vlády zpětně mění licenční podmínky, daňové rámce či odebírají povolení na základě proměnlivých politických priorit.

Rozvíjející se trhy vyžadují nová, přeformulovaná očekávání

Rozvíjející se trhy zůstávají klíčovou součástí globálního růstu, ale investiční argumentace je složitější než dříve. I když se v mnoha zemích růst nadále pohybuje nad tempem vyspělých ekonomik, motory tohoto růstu se přesouvají od komoditních cyklů k domácí spotřebě, infrastruktuře a digitální transformaci. Zároveň však jejich rizika, od kapitálových omezení po nejistotu v oblasti správy věcí veřejných, vyžadují pečlivou pozornost.

Expozice vůči rozvíjejícím se ekonomikám může stále přinášet atraktivní dlouhodobé výnosy, avšak záleží na tom, jak dobře porozumíme přizpůsobení jednotlivých regionů, které sektory jsou tahouny a jak fungují firmy či projekty v místním kontextu. Vzhledem k tomu, že digitální nástroje mění poskytování služeb, politická situace je v pohybu a makroekonomické tlaky přetrvávají, je nutné, aby strategie odrážely jak příležitosti, tak limity těchto trhů.