Můžete získat přístup na obě naše platformy z jediného účtu Saxo.
Poplatky za správu vs. za výkonnost: Jaký je rozdíl a proč na tom záleží
Pricing
Saxo Group
Poplatky jsou v investováním zásadním, a přesto často nepochopeným prvkem správy portfolia. Tyto náklady, které mají více forem, přímo ovlivňují výnosy, jichž investoři dosahují.
K nejdůležitějším poplatkům, které je třeba pochopit, patří poplatky za správu a za výkonnost—dvě různé struktury, kterých správci fondů využívají k získávání příjmů a pokrytí provozních nákladů. Poplatky za správu se účtují bez ohledu na výkon fondu, zatímco výkonnostní poplatky závisí na tom, jaké výnosy fond ve skutečnosti přináší. Oba poplatky dohromady utvářejí finanční vztah mezi investory a správci fondu.
Co jsou poplatky za správu?
Poplatky za správu jsou průběžné náklady, které investoři platí za profesionální správu fondu. Obvykle se vypočítávají jako procentuální podíl z objemu aktiv ve správě (AUM), což zajišťuje stabilní příjem pro správce fondu bez ohledu na jeho výkon.
Správci fondů tyto poplatky odečítají přímo z aktiv investorů, takže se jich investoři nemohou vyhnout ani v letech, kdy fond dosahuje slabších výsledků. Ačkoli tyto poplatky podporují klíčové funkce nezbytné pro chod fondu, příliš vysoké poplatky za správu mohou dlouhodobě snižovat celkové výnosy, a proto je hodnocení poplatků investičního fondu zásadním faktorem pro investory.
Poplatky za správu obvykle pokrývají tři hlavní oblasti provozu fondu:
- Správa fondu. Zahrnuje vedení záznamů, regulační compliance, audit, reportování investorům a depozitářské služby k zachování právního a finančního souladu.
- Řízení portfolia. Hradí odměny portfolio manažerů, analytiků a týmů v risk managementu, kteří odpovídají za výběr aktiv a realizaci investiční strategie.
- Provozní náklady. Patří sem nájem kanceláří, technologická infrastruktura, vlastní výzkumné nástroje a mzdy neinvestičního personálu, například compliance specialistů a IT pracovníků.
Poplatky za správu jsou běžné v podílových fondech, hedge fondech, private equity a dalších aktivně spravovaných investičních instrumentech. Výše účtovaného procenta se liší podle typu fondu a u hedge fondů i private equity bývají sazby často vyšší, protože vyžadují nákladnější strategie.
Jak se vypočítávají poplatky za správu
Poplatky za správu se stanovují jako procento z objemu aktiv ve správě (AUM) a jsou odečítány pravidelně — často měsíčně nebo čtvrtletně. Ačkoli je sazba poplatku obvykle pevná, jeho konkrétní výše kolísá podle změn AUM v důsledku tržních pohybů, přílivu kapitálu nebo výběrů.
Standardní vzorec pro výpočet poplatků za správu vypadá takto:
Poplatek za správu = AUM × Roční sazba poplatku × (Počet dnů v období / 365)
Například pokud hedge fond spravuje 500 milionů USD a účtuje si roční poplatek 1,5 %, měsíční poplatek bude:
500 mil. × 1,5 % × (30 / 365) = 616 438 USD (měsíčně)
Tyto poplatky se v průběhu roku odečítají z majetku fondu.
Některé fondy používají stupňovité (tiered) poplatky za správu, kdy se procento s vyšším AUM snižuje. Tato struktura motivuje investory k vyšším alokacím a zároveň umožňuje správcům fondu udržet si konkurenceschopnost.
Fond může například účtovat:
- 1,5 % z prvních 100 milionů USD
- 1,25 % z dalších 400 milionů USD
- 1 % z aktiv nad 500 milionů USD
Pro fond o velikosti 600 milionů USD by výsledný roční poplatek byl:
- 1,5 milionu USD z prvních 100 milionů USD
- 5,0 milionů USD z následujících 400 milionů USD
- 1,0 milion USD z posledních 100 milionů USD
- Celkový poplatek: 7,5 milionu USD ročně
Tato kombinovaná struktura znamená nižší efektivní sazbu než model s jednotnou sazbou.
Samozřejmě se výše poplatků za správu v různých investičních instrumentech liší podle stupně složitosti, míry aktivní správy a provozních nákladů:
- Podílové fondy & ETF. Obvyklé rozmezí se pohybuje od 0,02 % do 1,5 %, přičemž pasivní indexové fondy spadají do nižšího pásma a aktivně spravované fondy do vyššího.
- Hedge fondy. Typicky se poplatky pohybují mezi 1 % – 2 %, ale často se uplatňuje model „2 a 20“, kdy se účtují 2 % z AUM a dalších 20 % ze zisku jako výkonnostní poplatek, přičemž někdy musí fond dosáhnout určité minimální výkonnosti, aby se výkonnostní poplatek použil.
- Private equity & venture capital. Obvykle si účtují 1,5 % – 2 % z objemu kapitálu, k čemuž se přidává 20 % podíl na zisku (carried interest).
Poplatky za výkonnost a jak fungují
Výkonnostní poplatky jsou odměnou vyplácenou investičním manažerům na základě zisků fondu. Na rozdíl od poplatků za správu, které se účtují bez ohledu na výkonnost, tyto poplatky odměňují manažery pouze v případě, že fond dosáhne výnosů, a tak dochází ke sjednocení jejich zájmů se zájmy investorů. Pokud však nejsou nastavené vhodným způsobem, mohou zároveň podněcovat nadměrné riskování.
Nejčastější struktura výkonnostních poplatků je model '2 a 20', který funguje následovně:
- 2% poplatek za správu. Účtován z hodnoty aktiv ve správě (AUM) bez ohledu na výkonnost.
- 20% výkonnostní poplatek. Uplatňuje se na čisté investiční zisky, často se další podmínky uplatní navíc.
Ukázkový výpočet:
- Vstupní kapitál investora: 10 milionů USD
- Výnos fondu: 15 % (zisk 1,5 milionu USD)
- Výkonnostní poplatek (20 % z 1,5 milionu USD): 300 000 USD
- Čistý zisk ponechaný investorovi: 1,2 milionu USD
Některé fondy účtují výkonnostní poplatky na všechny dosažené zisky, zatímco jiné vyžadují, aby správci překonali určitý benchmark, pro získání nároku na odměnu.
Aby byla zajištěna spravedlnost a zabránilo se nadměrným poplatkům, zavádějí mnohé fondy následující opatření:
High-water mark
High-water mark zaručuje, že správci fondu získají výkonnostní poplatky pouze z nových zisků a nikoli z opětovného dohnání předchozích ztrát.
Příklad: Hodnota hedge fondu klesne ze 100 mil. USD na 90 mil. USD. Manažer nemůže čerpat výkonnostní poplatky, dokud fond znovu nepřekročí původní 100 mil. USD high-water mark.
Tímto způsobem jsou investoři chráněni před poplatky za pouhé zotavení po poklesu.
Hurdle rate
Hurdle rate stanovuje minimální požadovanou výnosnost, než se začnou účtovat výkonnostní poplatky.
Příklad: Hedge fond má stanovenou mezní sazbu (hurdle rate) 7 % a dosáhne 12 % výnosu. Výkonnostní poplatek se týká pouze onoho 5% přesahu této hranice.
Obvyklé hurdle rates se pohybují v rozmezí 6 % až 8 %, aby se poplatky účtovaly pouze v případě, že manažeři dosahují výkonu nad úrovní běžného trhu.
Výkonnostní poplatky jsou běžné u investičních nástrojů s aktivní správou:
- Hedge fondy. Často se používá struktura '2 a 20' s dalšími ustanoveními, jako je high-water mark či hurdle rate.
- Private equity & venture capital. Získávají tzv. carried interest, obvykle 20 % z realizovaných zisků, poté co dosáhnou preferovaného zhodnocení (7-8 %).
- Některé aktivně spravované podílové fondy. Malá část podílových fondů si účtuje poplatky založené na výkonnosti, zpravidla s hranicí (hurdle rate), aby byl vyšší poplatek opodstatněný.
Poplatky za správu vs. za výkonnost: Klíčové rozdíly
Investiční fondy využívají jak poplatky za správu, tak za výkonnost k odměňování správců, avšak tyto struktury slouží odlišným účelům a mají na investory různé dopady.
| Vlastnost | Poplatky za správu | Poplatky za výkonnost |
|---|---|---|
| Účtují se z | Aktiva pod správou (AUM) nebo kapitál vázaný v private equity | Zisky fondu (někdy pouze z výnosů přesahujících hurdle rate) |
| Pevné nebo variabilní? | Vyjádřené v procentech, ale mění se s kolísáním AUM | Variabilní (závislé na výkonnosti) |
| Běžné pro | Podílové fondy (podíl z AUM), hedge fondy (podíl z AUM), private equity (podíl z kapitálu) | Hedge fondy, private equity (carried interest), venture capital (carried interest) |
| Výhoda pro investora | Zajišťuje provozní stabilitu, ale snižuje čisté výnosy bez ohledu na výkonnost | Soulad mezi motivacemi správců a investorů, což však může vést k vyššímu podstupování rizik |
| Možné nevýhody | Účtují se bez ohledu na výsledky fondu | Mohou podporovat nadměrné riskování, pokud nejsou vhodně regulovány |
Kdy fondy používají jednotlivé typy poplatků?
Poplatky za správu najdeme ve většině podílových fondů, hedge fondů a private equity fondů. Poskytují správcům fondu stabilní příjem k pokrytí provozních nákladů, bez ohledu na výkonnost.
Výkonnostní poplatky jsou běžné v hedge fondech, private equity a venture kapitálu, kde manažeři aktivně usilují o nadprůměrné výnosy.
Některé fondy kombinují oba typy poplatků – využívají nižší poplatek za správu spolu s výkonnostním poplatkem, čímž zajišťují shodu mezi motivací manažerů a investorů a přitom drží náklady pro investory na přijatelné úrovni.
Ačkoli oba typy poplatků manažerům zajišťují odměnu, výkonnostní poplatky zavádějí motivační prvek, který může vést k silným výsledkům, avšak také ke zvýšenému riziku, pokud není vhodně regulován. Investoři by měli posoudit, zda historická výkonnost fondu a jeho výnosy očištěné o riziko odůvodňují tyto náklady.
Jsou vysoké poplatky odůvodněné? Hodnocení hodnoty vs. nákladu
Některé investiční fondy si účtují vysoké poplatky s odvoláním na to, že jejich strategie poskytují nadprůměrné výnosy nebo přístup k exkluzivním investičním příležitostem. Ne každý fond s vysokými poplatky ale skutečně přináší hodnotu převyšující náklady. Investoři by měli posoudit, zda jsou poplatky přiměřené na základě výnosů upravených o riziko, složitosti investice a konzistence dlouhodobé výkonnosti.
Kdy mohou být vyšší poplatky přijatelné
Některé fondy mohou vyžadovat vyšší náklady vzhledem ke specializované odbornosti, unikátnímu přístupu na trh či aktivním investičním strategiím:
Konzistentní překonávání trhu
V určitých případech mohou aktivně spravované fondy skutečně překonat referenční indexy, ale neplatí to vždy. Investoři by měli vyhodnotit Shart ratio, Sortinův poměr a downside capture ratio, aby zjistili, zda vyšší poplatky přinášejí lepší výnosy po zohlednění rizika.
Specializované či nelikvidní investice
Fondy zaměřené na rozvíjející se trhy, problémová aktiva (distressed assets) nebo private equity často vyžadují rozsáhlý průzkum, strukturování obchodů a dlouhodobé kapitálové závazky, což vede k vyšším poplatkům. Private equity a fondy venture capital účtují vysoké poplatky, neboť investují do nelikvidních aktiv s dlouhým investičním horizontem.
Pokročilé řízení rizika & zajišťovací strategie
Některé hedge fondy obhajují vyšší poplatky využíváním zajišťovacích (hedging) postupů, arbitráže rizika či tržně neutrálních strategií k ochraně před poklesy. Ne všechny fondy ale riziko efektivně snižují, a proto by investoři měli vyhodnotit historickou ochranu proti poklesu, výkonnost očištěnou o riziko a chování fondu v minulých tržních cyklech.
Kdy se vyšší poplatky nemusí vyplatit
Mnohé aktivně spravované fondy si účtují vysoké poplatky, aniž by důsledně dosahovaly nadprůměrných výnosů. Investoři by měli být opatrní, pokud platí, že:
Fond má slabé výsledky po odečtení poplatků
Pokud hedge fond nebo private equity firma dlouhodobě nedokáže překonat referenční index upravený o riziko, jejich poplatky oslabují dlouhodobou hodnotu pro investora.
Existují srovnatelné nízkonákladové alternativy
Indexové fondy, smart beta ETF či fondy zaměřené na faktory nabízejí podobnou tržní expozici za zlomek nákladů. Před investicí do drahých aktivně spravovaných fondů by měli investoři srovnat jejich výkonnost s pasivními či polo-pasivními alternativami.
Výkonnostní poplatky motivují k nadměrnému riziku
U některých poplatkových struktur mají manažeři tendenci uzavírat rizikovější krátkodobé obchody, aby maximalizovali vlastní odměnu. Poplatky hedge fondů často prudce rostou, pokud výnosy přesáhnou určitý práh, což manažery podněcuje k tomu, aby dávali přednost krátkodobému výkonu před dlouhodobou stabilitou. Fondy, které nepoužívají high-water mark, hurdle rate nebo clawback mechanismy, mohou vést ke střetu zájmů, kdy se správci fondu více soustředí na vlastní odměnu než na stabilitu pro investory.
Závěr: Proč jsou investiční poplatky pro investory zásadní
Investiční poplatky se přímo promítají do dlouhodobých výnosů, a proto je pro investory klíčové pochopit, jak jsou tyto poplatky strukturovány. Poplatky za správu poskytují správcům fondu stabilní příjem, ale účtují se i při slabší výkonnosti, zatímco výkonnostní poplatky motivují správce ke generování vyšších výnosů, avšak mohou vést k vyššímu riskování.
Než se rozhodnete investovat kapitál, měli byste vždy posoudit, zda je poplatková struktura fondu ve shodě s jeho historickou výkonností a výnosy očištěnými o riziko. Porovnání poplatků za správu a výkonnostních poplatků pomůže určit, nakolik jsou náklady opodstatněné, zejména pokud jsou k dispozici nízkonákladové alternativy.
Ačkoli se poplatkům v aktivně spravovaných investicích nelze zcela vyhnout, výběr fondů s rozumnou poplatkovou strukturou vám v průběhu času umožní ponechat si větší část zisků.