Můžete získat přístup na obě naše platformy z jediného účtu Saxo.
Zlato, stříbro a platina: Jsou drahé kovy bezpečným přístavem pro investice?
Investiční témata
Saxo Group
Drahé kovy, jako je zlato, stříbro a platina, sice negenerují příjem, ale přesto mají v investičních strategiích své nezastupitelné místo. Investoři se k nim nadále obracejí z jednoho důvodu: v době, kdy se trhy hroutí, se chovají jinak.
Po celá desetiletí sloužily tyto aktivum jako zajištění proti inflaci, ochrana v dobách geopolitického napětí a zároveň jako jistota v diverzifikovaných portfoliích. Jejich role se však vyvíjejí. Centrální banky stále hromadí zlato, čímž posilují jeho roli jakožto rezervního aktiva. Mezitím zůstávají inflační tlaky nejisté a poptávka po stříbře a platině se přesouvá k průmyslovému využití, zejména v oblasti solární energie a čistých technologií.
V tomto prostředí nestačí označit drahé kovy za "bezpečný přístav". Je lepší se ptát: před čím přesně naše investice chrání a na jak dlouho?
Co jsou drahé kovy a jak se dělí?
Drahé kovy jsou vzácné, v přírodě se vyskytující prvky s ekonomickou hodnotou. To, co je činí "drahými", je kombinace omezeného výskytu, odolnosti, likvidity a dlouhodobé úlohy coby uchovatele hodnoty. Pro investory představují něco odlišného od akcií nebo dluhopisů: hmotná, konečná aktiva, která jsou méně přímo vystavena úvěrovým cyklům nebo politice centrálních bank.
Do této klíčové skupiny patří zlato, stříbro, platina a palladium. Tyto čtyři druhy drahých kovů se aktivně obchodují, podléhají rozsáhlé regulaci a jsou široce akceptovány na globálních trzích. Odlišují se od základních kovů, jako je měď nebo nikl, které jsou hojněji dostupné a obvykle spojovány se stavebnictvím a těžkým průmyslem.
Zlato je primárně definováno svou měnovou úlohou a má minimální průmyslovou poptávku. Stříbro se pohybuje na hraně investičního a průmyslového využití, jelikož slouží jako uchovatel hodnoty a zároveň je klíčové pro elektroniku a čisté technologie. Platina a palladium jsou převážně průmyslové kovy, přičemž jejich poptávka úzce souvisí s katalyzátory a systémy kontroly emisí v automobilovém průmyslu. Ostatní kovy, jako rhodium či iridium, také patří mezi drahé kovy, ale jejich trhy jsou menší, volatilnější a výrazně méně likvidní.
Drahé kovy mají obvykle výrazně vyšší hodnotu v přepočtu na jednotku hmotnosti než základní kovy, díky čemuž se dají ve velkém objemu snadněji skladovat a přepravovat. Proto se zájem investorů nejčastěji soustředí na čtyři hlavní kovy: zlato, stříbro, platinu a palladium—které se v portfoliích často drží ze strategických či obranných důvodů.
Zlato: Měřítko bezpečných přístavů
Zlato si v průběhu staletí uchovalo bohatství tak, jak se to podařilo jen málokterému jinému aktivu, zejména v obdobích systémového rizika. Na rozdíl od většiny komodit se nespotřebovává ani neopotřebovává—ukládá se do zásoby. To samo o sobě ho odlišuje. Jeho hlavní funkce není průmyslová, nýbrž měnová.
V současnosti je jeho význam založen především na důvěře. Centrální banky po celém světě drží přes 36 700 metrických tun zlata, přičemž mezi největší držitele rezerv patří Spojené státy, Německo a Čína. Tyto tuny zlata představují asi 17 % veškerého zlata, které kdy bylo vytěženo. Pro mnoho zemí jsou zlaté rezervy formou diverzifikace—podporují finanční důvěryhodnost a poskytují ochranu před měnovou volatilitou nebo geopolitickými šoky. Proto zůstává poptávka po zlatě v centrálních bankách stabilní a často se zvyšuje v období globální nejistoty.
U soukromých investorů se zlatu obvykle daří nejlépe, když jsou reálné úrokové sazby nízké nebo záporné, když jsou fiat měny pod tlakem nebo když širší trhy zažívají výprodej. Jeho úloha coby zajištění proti krátkodobé inflaci je proměnlivá, ale z dlouhodobého hlediska si stabilně udržuje kupní sílu během inflačních cyklů.
Je však třeba říci, že zlato není aktivum pro růst. Nevytváří příjem a jeho cenu spíše ovlivňují nálady na trhu, reálné výnosy a síla dolaru než základní faktory nabídky a poptávky. Pokud je však stabilita důležitější než výnos, jen málokteré aktivum má tak spolehlivou historii.
Stříbro: Rovnováha mezi bezpečným přístavem a průmyslovou poptávkou
Stříbro spojuje dvě investiční pojetí: uchovatel hodnoty a průmyslová komodita. Tato dvojí role mu propůjčuje flexibilitu—částečně funguje jako zajištění při tržních výkyvech a zároveň skýtá potenciál růstu v dobách ekonomické expanze. Stejná univerzálnost však také znamená větší složitost a vyšší volatilitu než u zlata.
Průmyslová poptávka nyní tvoří více než polovinu celosvětové spotřeby stříbra. Hlavní sektory zahrnují elektroniku, solární energetiku, automobilové součástky a zdravotnická zařízení. Díky své vysoké vodivosti a antimikrobiálním vlastnostem je nezbytné v čistých technologiích, kde zlato nemá obdobné využití. Tato průmyslová provázanost však také spojuje cenu stříbra s obecnými cyklickými trendy a úrovní průmyslové produkce.
Výsledkem je, že stříbro není tak konzistentní jako zlato, pokud jde o status bezpečného přístavu, ale reaguje silněji během reflace a růstem tažené inflace. V rizikových obdobích růstu může podávat lepší výkony, ale často zaostává, pokud průmyslová poptávka klesá. Nižší cena za unci jej zpřístupňuje retailovým investorům—zejména ve fyzické podobě—přičemž stříbrné ETF a futures nabízejí vysokou likviditu pro rozsáhlejší nebo taktické alokace.
Jako zajištění proti inflaci stříbro nejlépe reaguje tehdy, když je inflace tažena průmyslovým růstem namísto nabídkových šoků. Jeho cenové pohyby zřídkakdy přesně kopírují zlato, a proto představuje doplňkové aktivum v diverzifikovaných portfoliích, které vyvažuje obranný potenciál s cyklickým růstem.
Platina: Vysoké technologické využití uprostřed tržní volatility
Platina vyniká svou vzácností a průmyslovým významem. V přírodě se vyskytuje výrazně méně často než zlato či stříbro a těžební operace se koncentrují převážně v Jihoafrické republice a Rusku. Tato geografická koncentrace může vést k problémům v dodávkách, i když podle nedávných hodnocení je nepravděpodobné, že by stávající sankce na ruské základní kovy v blízké době narušily trhy s platinou.
Na rozdíl od zlata je hodnota platiny primárně odvozena z jejího průmyslového využití. Přibližně 40 % celosvětové poptávky po platině vychází z automobilového sektoru, kde je nezbytná v katalyzátorech pro vozidla se spalovacími motory. Kromě toho se platina používá při zpracování ropy a ve zdravotnických zařízeních a potenciální uplatnění má i v technologiích vodíkových palivových článků, avšak zde je dopad na poptávku zatím omezený vzhledem k pomalejšímu než očekávanému tempu adopce.
Trh s platinou je charakteristický svou volatilitou, ovlivňovanou mimo jiné substitucí mezi platinou a palladiem v automobilové výrobě. Takové změny mohou rychle měnit poptávkové trendy a cenu. Kromě toho trh čelí strukturálním výzvám, včetně předpokládaného nedostatku ve výši 848 000 uncí v roce 2025, způsobeného omezenou těžbou a nízkou mírou recyklace.
Navzdory těmto problémům nabízí platina spekulativní příležitosti pro investory, kteří hledají průmyslové komodity propojené s technologickým pokrokem a nerovnováhou mezi nabídkou a poptávkou. Ačkoli jí chybí tradiční měnová úloha zlata nebo dvojí identita stříbra, její pozice v průmyslovém sektoru podtrhuje její možné místo v diverzifikovaných investičních portfoliích.
Měli byste investovat do drahých kovů? Výhody a nevýhody
Drahé kovy jsou již dlouho považovány za bezpečná útočiště, avšak jejich role v dnešních portfoliích je složitější. Mohou nabídnout ochranu před poklesem a diverzifikaci, ale neobejde se to bez určitých kompromisů. Zda jsou pro vás vhodné, závisí na vašem investičním horizontu, míře rizika a celkové skladbě portfolia.
Výhody investování do drahých kovů
Zde jsou hlavní výhody:
Diverzifikace portfolia
Zlato, stříbro a další drahé kovy mají obvykle nízkou korelaci s akciemi a dluhopisy. Díky tomu jsou účinné při snižování kolísavosti portfolia, zejména v době finančních otřesů nebo při útlumu ochoty investorů riskovat.
Zajištění proti inflaci
Zlato si historicky udržuje kupní sílu během dlouhodobějších inflačních období. Jeho krátkodobá výkonnost se sice liší případ od případu, ale často funguje jako uchovatel hodnoty během inflačních cyklů. Stříbro může nabídnout určitou míru zajištění proti inflaci, je-li jeho zdrojem průmyslový růst, i když jeho citlivost na inflaci je méně stálá.
Žádné riziko protistrany
Fyzické drahé kovy nevydává žádná instituce a nenesou úvěrové riziko. Díky tomu jsou atraktivní v době systémové krize, krachu bank nebo měnové nestability.
Likvidita a snadný přístup
Zlato a stříbro se obchodují po celém světě prostřednictvím trhů s futures, ETF a rovněž nákupem fyzických slitků a mincí od renomovaných prodejců. Tyto trhy jsou hluboké a efektivní, což investorům umožňuje snadno vstupovat do pozic nebo je ukončovat.
Celosvětová uznatelnost a přenositelnost
Drahé kovy jsou uznávány a akceptovány po celém světě. V obdobích kapitálových kontrol, znehodnocení měny nebo geopolitického neklidu může zejména zlato posloužit jako přenosný uchovatel hodnoty.
Nevýhody investování do drahých kovů
Zde jsou hlavní nevýhody:
Žádný příjem
Drahé kovy nevyplácejí úroky ani dividendy. V prostředí vyšších sazeb roste ušlá příležitost jejich držení, zejména ve srovnání s aktivy vytvářejícími příjem, jako jsou dluhopisy nebo dividendové akcie.
Cenová volatilita
Zlato bývá obecně stabilnější, zatímco stříbro a platina mohou zaznamenat prudké pohyby cen vyvolané průmyslovou poptávkou, ekonomickými cykly a sentimentem investorů. Také zlato může reagovat na reálné výnosy a sílu měny.
Náklady na uskladnění a pojištění
Vlastnictví fyzického zlata či jiných slitků vyžaduje bezpečné uskladnění a pojištění. Tyto náklady mohou snižovat čisté výnosy, zejména u menších portfolií nebo u investorů bez možnosti institucionální úschovy.
Daňové důsledky
V některých jurisdikcích, včetně USA, jsou drahé kovy zdaňovány jako sběratelské předměty. To může vést k vyšším sazbám daně z kapitálových výnosů oproti akciím nebo podílovým fondům. Na některé ETF se mohou vztahovat stejná pravidla, v závislosti na jejich právní formě.
Chování investorů
Protože jsou kovy často vnímány jako zajištění pro krizové situace, investoři je mohou nakupovat poté, co jejich ceny prudce vzrostou, a prodávat po poklesu. Bez disciplinované strategie mohou chyby v načasování nákupů a prodejů snížit dlouhodobý přínos držby drahých kovů.
Kolik z vašeho portfolia by mělo připadnout na zlato a stříbro?
Zlato a stříbro mohou pomoci snížit celkovou kolísavost portfolia, avšak jejich zastoupení by mělo odrážet vaši míru rizika, investiční cíle a výhled na trh. Pro většinu dlouhodobých investorů fungují drahé kovy nejlépe jako strategický doplněk, nikoli jako hlavní zdroj růstu.
Konzervativní portfolia často alokují 2–5 % celkových aktiv do drahých kovů, přičemž zlato je preferováno pro svou nižší volatilitu a stabilnější výkonnost v dobách poklesu trhu. Vyvážená nebo na inflaci citlivá portfolia mohou alokovat blíže k 10 %, obzvláště v obdobích měnové nestability či znehodnocení měny. Takticky zaměření investoři mohou expozici dynamicky upravovat podle signálů, jako je pokles reálných výnosů, změny politiky centrálních bank nebo sílící geopolitické napětí.
Zlato zpravidla působí jako stabilnější zajištění proti systémovým šokům, zatímco stříbro kvůli svým průmyslovým aplikacím vykazuje větší cenovou volatilitu a citlivější reakce na ekonomiku. Zlato je tak vhodnější pro jádrovou obrannou expozici, zatímco stříbro je vhodnější pro taktické nebo satelitní pozici.
Ačkoli drahé kovy negenerují příjem, jejich vhodné zastoupení v portfoliu může nabídnout cennou ochranu během tržního stresu. Tím, že se jejich hodnota vyvíjí nezávisle na tradičních aktivech, mohou pomáhat kompenzovat ztráty jinde a posilovat celkovou odolnost portfolia.
Jak získat přístup k trhu s kovy: Investiční nástroje a typy expozice
Investoři mohou drahé kovy nakupovat prostřednictvím různých nástrojů, z nichž každý nabízí odlišné výhody, kompromisy i dopady na náklady, likviditu a riziko.
Fyzické slitky
Slitky a mince zůstávají nejpřímější cestou k získání expozice vůči zlatu, stříbru, platině či palladiu. Jde o hmotná, nepáková aktiva bez rizika protistrany. Bezpečné uskladnění a pojištění však zvyšují náklady a prodej fyzického kovu může zahrnovat širší rozpětí mezi nákupem a prodejem, zejména v krizích či při vyšší poptávce.
ETF a ETP
ETF na drahé kovy nabízejí likvidní a burzovně obchodovanou expozici vůči spotovým cenám. Umožňují intradenní obchodování a zjednodušený přístup, mohou však nést správní poplatky a v některých jurisdikcích méně výhodné daňové zacházení.
Akcie těžebních společností a podílové fondy
Investice do společností, které těží nebo zpracovávají drahé kovy, přináší nepřímou, často zesílenou expozici vůči cenám daných kovů. Tyto akcie mohou v době růstu trhů překonávat výkonnost samotných komodit, avšak nesou vyšší volatilitu a rizika spojená s provozem, řízením a náklady na vstupní suroviny. Těžební ETF a podílové fondy tuto expozici rozkládají mezi více společností a regionů, čímž snižují riziko spojené s jednou firmou.
Futures a opce
Futures kontrakty nabízejí pákový přístup ke zlatu, stříbru, platině a palladiu, často využívaný institucionálními investory a pokročilými obchodníky. Poskytují kapitálovou efektivitu a přímou expozici, vyžadují však udržování marže, nesou riziko rolování ke dni splatnosti a citlivost na krátkodobé výkyvy trhu.
Certifikáty a digitální zlato
Alokované certifikáty na kovy či digitální zlato umožňují investorům vlastnit kov bez fyzické dodávky. Tyto řešení snižují náklady na skladování a nabízejí flexibilitu, avšak přinášejí rizika spojená s protistranou. Investoři by si měli ověřit, zda je kov plně alokován a pojištěn, a zda je správce transparentní a regulovaný.
Závěr: Drahé kovy hrají strategickou roli – pokud jsou správně využívány
Zlato, stříbro a platina si udržují význam, a to ne proto, že by reagovaly na každou změnu na trhu, nýbrž proto, že se chovají jinak v okamžicích, kdy na tom nejvíce záleží. Jejich hodnota tkví v tom, jak reagují ve chvíli, kdy se ostatní aktiva propadají: zlato přináší stabilitu při poklesu reálných úrokových sazeb, stříbro odráží inflaci i průmyslovou aktivitu a platina těží z omezené nabídky a rostoucích technologických požadavků.
Žádný z těchto kovů nevytváří příjem ani neroste úměrně s ekonomickým vývojem. Jejich defenzivní vlastnosti, globální likvidita a dlouhá historie odolnosti jim však propůjčují jedinečnou úlohu v diverzifikovaných portfoliích. Při správném a uvážlivém využití mohou drahé kovy zajistit rovnováhu, zejména když tradiční třídy aktiv čelí tlaku.