Nová éra pro Evropu? Německá fiskální revoluce mění pravidla investiční hry

Klíčové body:

• Německý fiskální obrat - Po letech úsporných opatření Německo uvolňuje více než 500 miliard eur na investice do průmyslu a energetiky, které doplní plánovaným zvýšením výdajů na obranu, což znamená zásadní změnu v evropské hospodářské politice.
• Investiční příležitosti - Zvýšené výdaje na obranu, infrastrukturu a zelenou energii by mohly podpořit průmyslové akcie, firmy zabývající se obnovitelnou energií a evropské banky, zatímco dlouhodobě vyšší úrokové sazby mohou změnit dynamiku trhu.
• Rizika a inflační tlaky - Ačkoli by tato výdajová horečka mohla Evropu oživit, rizika zůstávají, včetně možného zpřísnění ze strany ECB, byrokratických průtahů a politických překážek při udržení vysokých fiskálních závazků.

Evropa byla po léta synonymem pomalého růstu, úsporných fiskálních opatření a přílišného spoléhání se na měnovou politiku, která udržuje její ekonomický motor v chodu. Nyní však dochází k zásadní změně. Německo, které bylo dlouho vzorem fiskální disciplíny, uvolňuje peněženku a dopady mohou být obrovské.

Konec německých úsporných opatření?

Německo tradičně zastávalo jednu z nejkonzervativnějších fiskálních politik na světě, která upřednostňuje vyrovnané rozpočty a snižování dluhu. Tento přístup sice udržel finance země pod kontrolou, ale často znamenal omezené veřejné investice a omezené vládní stimuly.

Časy se ale mění. Berlín nyní zavádí expanzivnější fiskální program, včetně zvýšených výdajů na obranu, infrastrukturu a přechod na novou energetiku. Jde o významná čísla - nastupující německý kancléř Friedrich Merz již vyčlenil 500 miliard eur z fondu infrastruktury na investice do dopravy, energetických sítí a bydlení v příštích 10 letech. To je doplněk k výdajům ve výši 150 miliard eur na modernizaci obrany poté, co USA pohrozily, že omezí svou bezpečnostní přítomnost v Evropě.

Pro představu, tyto výdaje dohromady jsou více než třikrát vyšší než výdaje Německa na celý stimulační balíček po skončení pandemie. Agresivnější fiskální politika největší evropské ekonomiky signalizuje změnu celkového přístupu k řízení ekonomiky v regionu, což by mohlo otevřít nové investiční příležitosti.

Německo také vyzývá ostatní země EU, aby reformovaly svá fiskální pravidla a umožnily tak vyšší výdaje na obranu s ohledem na geopolitickou situaci. Sedm členských států EU, včetně velkých ekonomik Itálie a Španělska, nedosahuje referenční hodnoty NATO pro výdaje na obranu ve výši 2 % HDP. Pouze čtyři země - Polsko, Estonsko, Lotyšsko a Řecko - vynakládají více než 3 %.

Expanzivnější fiskální politika by mohla změnit evropské investiční prostředí. Ale jak?

1. Průmyslová renesance?

Průmyslová základna Evropy se potýká s problémy, přičemž vysoké náklady na energii a narušení dodavatelských řetězců zatěžují konkurenceschopnost. Avšak s Německem, které vede v oblasti investic do energetiky, výdajů na obranu a infrastruktury, by akcie průmyslových a výrobních společností mohly zaznamenat růst.

Například Siemens Energy a další průmysloví giganti by mohli těžit z 28 miliard eur vyčleněných pouze na modernizaci energetické sítě. Mezitím by letecké a obranné společnosti jako Rheinmetall mohly zaznamenat nárůst zakázek, protože Německo posiluje svou armádu.

2. Inflace a dilema ECB

Větší vládní výdaje obvykle podporují inflaci, což by mohlo vytvořit tlak na Evropskou centrální banku (ECB), aby udržovala vyšší úrokové sazby. Pokud inflační síly přetrvají, investoři možná budou muset upravit svá očekávání ohledně snížení sazeb a podle toho nastavit svá portfolia a upřednostnit hodnotové akcie před růstovými jmény a sektory, které mohou přenést vyšší náklady na spotřebitele.

Vzhledem k tomu, že inflace v eurozóně se stále pohybuje kolem 2,5 % a inflace v Německu kolem 2,8 %, by tento fiskální tlak mohl udržet výpůjční náklady na vyšší úrovni po delší dobu, než se očekávalo.

3. Velký návrat eura?

Větší fiskální angažovanost Německa a dalších evropských zemí by mohla posílit důvěru investorů v hospodářské vyhlídky regionu. Pokud se to projeví ve vyšších růstových očekáváních, mohlo by euro vůči americkému dolaru posílit, což by mělo dopad na investice citlivé na měnu a obchod zůstatky.

Někteří analytici předpovídají, že silnější evropská fiskální politika by mohla euro vůči dolaru posunout zpět k $1.15-$1.20, a to ze současné úrovně $1.08.

4. Více kapitálu se přesouvá do Evropy

Globální investoři dávali po léta přednost USA před Evropou kvůli lepším vyhlídkám na růst a dynamičtějšímu technologickému sektoru. Pokud však fiskální změna v Evropě vytvoří silnější domácí poptávku a investiční příležitosti, kapitálové toky by se mohly začít přiklánět zpět k evropským akciím.

Fond obnovy EU spolu s německým fiskálním tlakem představuje závazek ve výši 750 miliard eur na obnovu evropských průmyslových odvětví. Pokud by i jen zlomek této částky vedl k vyšším firemním ziskům, evropský akciový trh – který se v současnosti stále obchoduje s diskontem vůči americkým akciím navzdory letošnímu nadvýkonu – by mohl být přehodnocen.

Jak se na tuto změnu připravit

Pro investory tato nová éra v Evropě znamená změna v uvažování o alokacích. Některé klíčové myšlenky:

• Hráči v oblasti infrastruktury a průmyslu, jako jsou Siemens a Bilfinger, by mohli těžit z vyšších veřejných investic. To by také mohlo prospět sektoru materiálů, kde klíčoví hráči jako Heidelberg a BASF pravděpodobně zaznamenají zvýšenou poptávku.
• Evropské obranné akcie, jako jsou Rheinmetall, Thales a BAE Systems, pravděpodobně pocítí pozitivní vliv vyšších vojenských výdajů.
• Společnosti v oblasti obnovitelné energie a zelených technologií v Evropě, jako jsou Vestas Wind nebo výrobci energie jako Orsted a Iberdrola, by mohly prosperovat, protože Německo urychluje svůj přechod od fosilních paliv, ale vyšší sazby by mohly zatížit společnosti ze sektoru utilities.
• Bankovní sektor (Deutsche Bank, Commerzbank, BNP Paribas) by mohl profitovat z prodlouženého období vyšších úrokových sazeb, pokud inflace přetrvá.

Návrat do reality: Rizika jsou tu stále

Tato fiskální expanze je sice významnou změnou, ale není bez rizika.

• Rozpočtová omezení: Německo se stále drží ústavní "dluhové brzdy", která omezuje výši půjček. V případě zhoršení hospodářských podmínek by se financování těchto iniciativ mohlo stát politicky sporným.
• Výzvy související s provedením plánů: Rozsáhlé veřejné investice se často potýkají s byrokratickými průtahy, což znamená, že jejich dopad může trvat déle, než trhy předpokládají.
• Odpověď ECB: Pokud by inflace příliš vzrostla, mohla by ECB dále zpřísnit svou politiku, což by kompenzovalo některé výhody fiskální expanze.

Podtrženo, sečteno

Fiskální obrat Německa není jen lokální změnou politiky, ale mění ekonomickou trajektorii Evropy. Investoři, kteří tuto změnu včas rozpoznají, mohou využít příležitostí, které byly dříve omezeny opatrným fiskálním postojem regionu. Rizika sice přetrvávají, ale čísla jsou velká a dopad bude pravděpodobně reálný. Evropská investiční příručka se přepisuje.